Od dob, co jsem si domů přivezla Irbinku, je mým velkým snem vyrazit do zahraničí. V té době jsem si pohrávala s myšlenkou, poslat Irbinku s Jančou, naší chovatelkou, a zkusit tak štěstí jinde než v ČR - kde se navíc Irbi potkávala se ségrama na každé výstavě. Zaváhala jsem. Přišla Pinky, ta s Jančou opravdu na jednu výstavu do Polska vyrazila, ale velmi rychle jsme zjistili, že posílat psa za hranice s někým není nic pro nás. Když jsme si nechali Odieho, opět se myšlenka zahraniční výstavy vynořila. Jenže - v té době jsem akorát řešila novou práci, navíc nám dosloužilo auto... A opět z toho sešlo. Pak přišla Banditka, situace se tak nějak uklidnila a mě znovu napadlo, vyrazit do ciziny. Dlouho jsme zvažovali možnosti, jelikož od mala jsem vychovávaná v tom, že jet 150 km do Prahy, to je celá nádrž (rozuměj, hodně peněz) a Brno? to neexistuje.. (ano, tohle jsem tedy už několikrát pokořila a do Brna jezdíme celkem pravidelně na výstavy). Myšlenka zahraniční výstavy mě naplňovala radostí, vzrušením a také velkými obavami, protože jak jsem už psala - rodiče. Auto je staré, někde tě nechá, tohle, tuhle, támhle... No, ale když jsem vlastně dostala od nich jejich malinkatou Toyotku, se kterou sami jeli do Maďarska do lázní, tak to asi dáme, no ne? A tak tedy přihlašuji do Polska, spolu s Jitkou a Tarou. Tyhle dvě jsou našemi věrnými společnicemi na výstavách a já jsem za ně neskutečně moc ráda! V pátek v poledne vyrážíme směr Ostrava, kde máme rezervované ubytování a v sobotu krásně na pohodu v 7 ráno vyjíždíme směr neznámo. Jazyková bariéra se zdá jako velký problém, polsky neumíme ani koukat a tak se rukama-nohama (no dobře, spíš rukama - v autě nohy moc vidět nejsou :D) domlouváme kam máme jet zaparkovat. Po zaparkování a menším trapasu u vstupu, kdy se akčně vrhám odkládat klece a stan a hledám doklady pro vstup... Naštěstí mi paní u vstupu trpělivě vysvětluje (opět rukama nohama) že nic nepotřebuje a jen pak až půjdu se psem tak bude potřebovat očkovací průkaz. Pak už zabíráme místo u kruhu, stavíme stan, vyzvedneme psy a čekáme... :D V mezitřídě samozřejmě Bandit nastupuje proti Galaxy, která s Julinkou vítězí a tak na nás zbývá druhé místo. I tak jsem nadšená, první výstava v zahraničí, nechaly jsme za sebou 3 další feny... A navíc dostáváme medaili :D mám radost! Tara bere také druhé místo a tak vlastně můžu říct, že ostudu jsme neudělaly.. :) Po posouzení se ještě jdeme ztrapnit ke stánkům a koupit si něco k jídlu a pití, pak povinná fotka a jdeme balit. A právě včas, počasí vypadá, že přijde pořádná průtrž. No, a tak jsme vlastně zvládli úplně na pohodu první výstavu v zahraničí. A ta další na sebe nenechala dlouho čekat :)